26. srpna 1883 došlo po výbuchu malého vulkanického ostrova Krakatoa k jedné z největších přírodních katastrof v historické etapě lidstva. Za necelých 48 hodin bylo smeteno s povrchu země několik set měst a vesnic a zahynulo víc než 36 000 lidí. Po těch, kteří přežili, zůstaly deníky, zprávy o očitých svědectvích a záznamy jejich výpovědí. Sesbíral je holandský geolog Rogier Verbeek, jeden z mála vědců, kteří byli přímými svědky erupcí. Podle těchto záznamů byl natočen dvoudílný film.
Práce Rogiera Verbeeka o výbuchu sopky Krakatoa se stala základem moderní vulkanologie. Poprvé v historii byly zaznamenány zážitky očitých svědků a jejich pozorování celého průběhu sopečné erupce. Výbuch sopky Krakatoa měl dalekosáhlé důsledky. Do atmosféry bylo vyvrženo 20 milionů tun síry, které způsobily úchvatné západy slunce po celé naší planetě. Došlo k celosvětovému snížení teploty, jež bylo patrné ještě na začátku dvacátého století. Ze samotného vulkánu nezbylo téměř nic.